jinovatka

Informace o kapele

pamětnice K.T.:
,,Bylo to něco naprosto neuvěřitelného. Já sám jsem nikdy před Tím ani nikdy po Tom nic podobného nezažil. Dostali jsme se tam vlastně náhodou. Pak začali hrát a dál už si toho moc nepamatuju. Jenom si vzpomínám, jak někdo vzadu pořád křičel : ,,To není možný! To není možný!“ Ráno jsem se probudil na autobusu do Křižanova.“

Co že se to odehrálo tehdy na sklonku prázdnin roku 1994?

Co měl na mysli onen neznámý křikloun?

K čemu došlo potom?

Tedy popořadě!

Počátkem 90-tých let rozčeřila poklidnou hladinu maloměstského a venkovského života na voticku a sedlčansku syrová hudba linoucí se ze zvukových aparatur heavy and bluesové skupiny Golgota. Pro publikum, uvyklé do té doby unylým tancovačkám a odrhovačkám obskurních šramlů nevalné úrovně, to bylo hotové zjevení. Ale hlavní úder měl teprve přijít.

Basskytarista Blackhed :

,,To co jsme dělali s Golgotou bylo výborný. Vždycky jsem chtěl solit to do lidí přímo a moc se neohlížet co a jak. Ale najednou jsem cítil, že je třeba jít ještě dál.“

90-tá léta se přehoupla do své poloviny, porevoluční samet pomalu pelichal a bigbeat se měnil v jednu z ikon nově se utvářejícího establishmentu. Není divu, že vnímavé umělecké duše pochopily, že nazrála doba pro zrod nové, heavy metalové skupiny. Skupiny, která řádně zamíchá kartami do té doby až příliš jasně rozdanými.

Kytarista Torst :

,,V té době jsme poslouchali partičky jako Venom, Slayer, Motörhead, Sodom, Megadeath, Running Wylde a byli z nich slušně vodvařený. Ale pak přišel Blackhed a nastínil nám, kam v hudbě směřuje on. Nejdřív jsem nevěděl o čem mluví, ale pak jsme zkusili udělat pár písniček a bylo rozhodnuto. V mém životě těch několik odpolední znamenalo tolik, co pro jiného roky studií.“

Tak vznikla skupina www.jinovatka.cz

Motto : ,,Snesla slípka černé vejce, černé vejce plné krve.“

Události nabrali rychlý spád. Jako svou základnu si www.jinovatka.cz vybrala zkušebnu v Kosově Hoře u Sedlčan. ,,Nejdřív se nám zdálo, že to je hroznej zapadákov. Teprve pozdějc jsme zjistili, jaká to je výhoda bejt stranou toho celého cirkusu“ (Blackhed). Zkoušky a utváření nového repertoáru probíhalo hektickým způsobem. Leckdy cestou vlakem do ,,Kosovky “, často během některého z četných ,,dýchánků“. Fundamentem veškeré hudební tvorby se stala nekompromisní tvrdost a přímost. Odmítnutí všech zvukových i slovních kliček. Jednoznačný útok na faleš a pokrytectví české současnosti, zahnívající pod nakašírovanou slupkou blahobytných úsměvů. Rodily se písně syrové, neveselé ale o to víc pravdivé, silné a energické. Každý tón, každé slovo jak trestající blesk vyšlehnuvší z černých mračen, překypujících hněvem a touhou po očistění pravé pravdy.

Motto : ,,Fuck off kupónová privatizace.“

Víkend co víkend koncerty. Rostoucí zástupy fanoušků. Stále dotaženější pódiová show. Nemalé finanční zisky. Ale také únava a stres z toho celého kolotoče. Nekonečné odmítání neodbytných groupies, rádobyproducentů, manažerů. Ale hlavní rána měla teprve přijít.

Bubeník Worm :

,,Toho čtvrtka jsem do Kosovy Hory přijel jako první. Když jsem šel ke zkušebně, odjížděl z těch míst starý Wartburg. Byl to takový prorezlý plecháč. Tušil jsem, že je něco v nepořádku. A pak jsem vešel dovnitř. Zámek byl vypáčený, všude nepořádek. Ale hlavně – všechny krabičky byly pryč.“

Skupina www.jinovatka.cz přišla o hlavní pilíř, na kterém stála její hudební tvář. O soustavu mnoha desítek efektových krabiček – boosterů, kterými zkreslovala zvuk veškerých nástrojů i hlasů a docilovala tak absolutně rezolutní přesvědčivosti svého hudebního výrazu. Vše bylo pryč. Zůstala jen nástěnná freska v bytě jednoho z muzikantů, jako smutné memento a ilustrace zvukového hledačství kapely.

Zpěvačka Bloody Caty:

,,Byli jsme v hajzlu. V totálním hajzlu. Zkoušeli jsme hrát i bez efektů. Jen tak, na sucho. Ale bylo to jak motorová pila bez benzínu. Torst to neunes.“

Motto : ,,Vypilo dítě plné hněvu černé vejce plné krve.“

To, že si někteří z členů souboru odreagovávali nervové vypětí z nekonečných koncertních šňůr různými přípravky, se vědělo. I to, že v této oblasti vynikal zejména Torst. V nastalé krizi se však jeho ,,hobby“ rozvinulo na plno. Nepopiratelný autorský a interpretační talent se začal utápět v pervitinovém dýmu. Šňupal ho často i několikrát denně. Smáčel si jím kapesníky, aby v případě náhlého výpadku mohl nasát doušek životadárných výparů. Zpráva o jeho úpadku se roznesla rychleji, než někdejší věhlas projektu www.jinovatka.cz.

Sám o této etapě svého života později řekl : ,,Jako rocker, resp. heavy metalista, jsem nikdy příkladně nežil. Ale dokud jsem se nalejval jenom vodkou a rumem, bylo to v klidu. Moh jsem v pohodě hrát, skládat, řídit auto, poskytovat interview. Ale pak mi někdo podstrčil trávu. Dal jsem si dva, možná tři jointy a byl jsem v tom. Pak už jsem musel jít rovnou do perníku. Nevěřil jsem těm zvěstem, že je marihuana tak nebezpečná přestupka (přestupní droga – pozn. aut.), ale sám jsem se rychle přesvědčil. Chtěl bych to vzkázat všem, kdo s tím zeleným svinstvem přijdou do styku, že cesta zpátky nevede. Já alespoň nevím o nikom, kdo by po prvních tripech na marjánce nepřešel na tvrdý. Znal jsem třeba bezdomovce, co sebrali někde nedokouřenýho vajgla a za tejden jsem je už viděl, jak stojeji před lékárnou frontu na stříkačky.“

Motto : ,,Došel jsi příliš daleko. Až tam, kam jiní nechodí.“

Ani ostatním členům souboru se smůla nevyhýbala. V době, kdy kapela ,,stála“, se Blackhed vrátil ke svému dávnému koníčku. K experimentální molekulární syntéze. ,,V cukrárnách mě neměli rádi. Vždycky jsem jim tam skoupil všechen sulfanamid, cha cha.“ Při jednom z pokusů však neodhadne vlastnosti a množství použitých sloučenin a dochází ke spontánní štěpné reakci. Lékaři bojují o jeho život. Z nemocnice se vrací s rozsáhlými stopami popálení. ,,Mě to vůbec nevadilo. Naopak mi tím ubyla práce.“ (vizážistka skupiny www.jinovatka.cz).

Monstrum z brdských hor se definitivně odmlčelo. Elektronky v nažhavených Marshallech pohasly. Zklamaní příznivci kapely marně bombardovali fan club skupiny dotazy. Cesta vpřed byla zasypána kamenem a sutí. Bylo jaro roku 1996.

Motto : ,,Rock´n´roll kazí mládež“

Zdá se vám, že už je té beznaděje a ran osudu přespříliš?

Že i když je půlnoc dlouhá, stejně přijde svítání?

Že hrát se musí?

Obraťme tedy webový list!

Blackhed oprášil staré vazby z časů supergroup Golgota a na troskách projektu www.jinovatka.cz postavil nový experiment jménem Jiříkovo vidění. Únava z předešlého vývoje i inspirace novými, aktuálními trendy má za následek odklon od heavy metalových výrazových prostředků a přechod na platfomu tanečních, syntetických a samplovaných kompozic.

Kytarista Torst :

,,Od počátku mi to nic neříkalo. Vždycky jsem žil kytarou. Kytara byla součástí mé duše a na synťáky jsem byl vždycky alergickej. Jenže jsem neměl kde hrát, tak jsem to vzal. Ale nikdy jsem tomu cvrčení na chuť nepřišel.“

DJ Bell 2 :

,,Torstova pozice v subjektu Jiříkovo vidění nebyla vůbec jistá. Byla to troska závislá na pervitinu. Jeho jediným příspěvkem do nových věcí bylo neustálé hoblování riffů od Deep Purple a Katapultu. Tolerovali jsme ho spíše ze soucitu.“

Přesto, že vztahy v tvůrčím kolektivu byly takto polarizovány, nahrává Jiříkovo vidění roku 1997 překvapivě kvalitní a ucelený demosnímek George´s´vision a o rok později demokazetu Heavy metal – vzpomínkový soubor nejvýraznějších skladeb formace www.jinovatka.cz. ,,I když skupina už prakticky neexistovala, cítili jsme to jako dluh vůči našim fanouškům, kteří nás stále oslovovali “ (Blackhed).

Počátkem roku 1999 kytarista Torst definitivně opouští řady Jiříkova vidění a vydává se na strastiplnou cestu odvykacích, léčebných programů.

,,Zkoušel jsem všechno možný. Byl jsem u Pressla, Doudy i Béma. Ale vždycky jsem do toho zase spad. Od počátku jsem žádnejm K-centrům ani Drop-inům nevěřil. Jsou to šarlatáni, co se o člověka na droze nechtěji doopravdy postarat. Maj spoustu řečí a pak ti ještě daj stříkačky, aby si moh vesele fetovat dál. Hrůza.“

Na radu přítele z pobočky BIS Praha 4 (znám je pouze pod krycím jménem Archanděl) navštěvuje poslance Pavla Severu, který ho doporučuje k účasti v odvykacím zájezdu do Thajska. ,,Dva měsíce jsem pracoval jako údržbář a opravář gilotiny, na které popravovali muže a ženy přistižené při zpěvu písně Everybody smoki´n Marihuana. Úplně mě to vyléčilo. Zpět jsem se vrátil naprosto čistý a ihned jsem se zapojil do předvolební kampaně KDU – ČSL.“

Byla zima roku 1999. Přibližoval se přelom tisíciletí a lidé jej očekávali s nadějí i s obavami. Ale jako mnohdy před tím, i nyní, někde v přítmí zakouřených pracoven, kypěl tvůrčí přetlak, který se hotovil oplodnit budoucnost sémněm nových, netušených tvůrčích činů. A jakoby s každou vteřinou, která nás odřezávala od uplynulého milénia, přicházel krok, který přibližoval vrcholek kopce, poskytující skutečný, nezastřený pohled na celou krajinu, rostl a zrál, někde tam dole, v příšeří brdských jilmů a javorů, čerstvý výhonek českého heavy metalového podhoubí.

Basskytarista Blackhed :

,,Po jedné zkoušce Jiříkova vidění mě navštívil Torst. V té době jsem poslouchal projekty jako Lucky People Center, Liquid Harmony, Ohm Square, Načeva, 2 Unlimited, Colorfactory, Aurobora a byl z nich slušně vodvařenej. Torst mi nastínil, kam v hudbě směřuje on. Nejdřív jsem nevěděl o čem mluví, ale pak jsme zkusili udělat pár písniček a bylo rozhodnuto. V mém životě těch několik odpolední znamenalo tolik, co pro jiného roky studií.“

Skupina www.jinovatka.cz procitla ze zimního spánku.

Motto : ,, Vyhrň si límec! Nastav tvář větru! Není cesty zpátky!“

Stalo se něco, co už nikdo neočekával. Na středočeské scéně, na které s přehledem dominovalo suverénní Jiříkovo vidění, se takřka přes noc objevilo staronové jméno. A nastoupilo s takovou razancí, která mnohým vyrazila dech. Nové písně, nová image, noví hudebníci. Tvorba ještě syrovější a nekompromisnější než kdykoliv před tím. Nemilosrdná smršť, strhávající vše to slabé a zpuchřelé v nás i mezi námi. Jako očistný proud. Jako skalpel, obnažující neléčené rány a přes všechnu bolest přinášející tolik potřebnou úlevu a uzdravení. Skupina www.jinovatka.cz, to už najednou nebylo jen hudební těleso, nesmlouvavě reflektující naši neduživou současnost. Náhle se stalo prostředkem, nástrojem, cestou, která vyváděla ven z bludných kruhů našich životů.

Motto : ,, To není možný! To není možný! “

Pamětnice J.B. :

,,Jednou před úplňkem jsem potkala jednoho človíčka, který mě pozval na festiválek do Štětkovic. Tam jsem mluvila se spoustou známých lidiček, který říkali, že přišli na nějakou vychytanou kapelku. Myslím, že to byla www.jinovatka.cz, ale přesně si to nepamatuju. Víš co, byla jsem zrovna na houbičkách. Pak nastoupili na pódium nějací panáčci s kytarkama a začali hrát. V tu chvíli se odevšaď seběhli týpci a začali pařit. Byla ve mně malá dušička. Mě povalili do bláta a tak jsem radši vzala psíka a odešla se vyklidnit na baráček. Víš co, měla jsem to ten večer jinak. Vůbec jsem to nepobírala. Ještě týden po tom jsem byla zrychlená.“

Guru Šrí Jan II :

,,Toho večera jsem byl už totálně vyplivanej. Měl jsem za sebou pernej tejden. Každoodenní cesty mezi Wiesbadenem a Prahou. Přemlouvání investorů kvůli té nové dálnici. Místo spánku jsem dřepěl za počítačem a psal smlouvy. Takže v sobotu jsem se chtěl jít odreagovat někam do baru nebo na diskotéku. Ale kámoš mě přemluvil, ať jdu s ním na nějakej bigbít. Nejdřív jsem nechápal, o co těm hochům jde. Nebyl jsem zvědavej na ty jejich drsný klíny, co mi valili do hlavy. Ale s každou skladbou mě to začínalo zajímat víc a víc. Najednou jsem začínal chápat. Otevřel jsem se tomu a oni mi pomohli nahlédnout tam, kam jsem až doposud neviděl. Ten večer nadobro změnil můj život. Až později jsem se dozvěděl, že to byla www . jinovatka . cz .

Není pochyb. Odstartovala raketa, jejíž další dráhu můžeme jen tušit. A nebo se sázet, kam až doletí a jak široký kráter vytvoří v místě svého dopadu. Možná se jí ale podaří vyhnout se všem přízemním cílům. Třeba nám zmizí z dohledu někde v hloubi nekonečného vesmíru. Tak nekonečného, jak nekonečná je sama hudba. A možná se časem odtamtud na nás usměje, křtíce svým jménem nějakou novou galaxii či asteroid. Proxima centauri, Plejády, Kasiopea, www.jinovatka.cz…. To nezní špatně, co říkáte? Ale to vše jsou jen dohady. Jisté je jen jedno: Heavy metal.