live@demo.cz

Datum vydání : 2001
Vydavatel : Z koncertu + JK Votice

1. Zloději (Jinovatka)
2. Léto (Jinovatka)
3. Krása (Jinovatka)
4. Přejde mě smích (Jinovatka)
5. Hodina mezi motykou a sekerou (Jinovatka)
6. Přejde mě smích (groove)
7. Hodina mezi motykou a sekerou (groove))
8. Križovatka přání (groove))
9. V září (groove)

Obsazení

J.Veleba – kytary, zpěv, J.Kraus – baskytara, groove-box, Z.Pravda – zpěv, perkuse, P.Nováková – zpěv, A.Čermák – bicí, M.Jaroš j.h. - hlas, groove version J.Kraus, Cover: Jinovatka

Texty

ZLODĚJI
Sto stopařů podél silnic
stopy v prachu zanechá
stoprvý v tom horku pil nic,
což je slabá útěcha
že mi stopil chladič s vodou
motor je teď necelý
žíznivce už k mřížím vedou,
cela ho zcela zocelí.

Kdo si myslí že je tužka,
ten se zlomí při pádu
nesepíšou s ním protokol
o tom smutném případu
kdo si myslí že je kousek,
díru v celtě zacelí
a cítíš-li se jak brousek,
vybruš klíče od cely.

Krásné krást je v mládí...
Pravda je ostrý hoch
odnesl co jen moh.
Pláčem kořist zkrápí.
pravda se dojímá
s fízlem se objímá.

LÉTO
To léto uteklo tak rychle
tak, že nikdo z nás
nestačil mu zamknout vrátka
sebrat vízum, pas.

Kdybych nohu nastavil,
zdržel bych ho snad
léto by tu bylo dýl,
i ty bys byl rád.

Musel jsem však stavět dům,
chytat ranní vlak.
Hlídat děti sousedům,
na stůl natřít lak.

Ta stopa co se loukou táhne
mizí za strání
tou uteklo to léto zrádné
bez zaváhání.

Kdybych se mu postavil,
chytnout jsem ho moh
a pak jedný ze sta víl
dal by jeden hoch
na vánoce k ježíšku, dříve ale ne
do teplého kožíšku léto balené.

KRÁSA
Město, mám mě rád.
Moře, mám mě rád.
Kuře, mám mě rád.
Stavení, mám mě rád.
Suchar z města v moři se smáčí.
Kuře běhá po stavení
pípá, není k zastavení.
Kráso, má tě rád!

PŘEJDE MĚ SMÍCH
Proč není v autě více pák?
Přejde mě smích až řekneš dost.
Proč není v autě více pák?

Základní slovo není mráz.
Přejde mě smích až řekneš dost.
Základní slovo není mráz.

Začal jsem pravidelně pít.
Přejde mě smích až řekneš dost.
Začal jsem pravidelně pít.

Vítr se nemá čeho bát.
Přejde mě smích až řekneš dost.
Vítr se nemá čeho bát.

HODINA MEZI MOTYKOU A SEKEROU
Když kámen dřevo střídá
sekyrám se krátí dech.
Křemen není měkká křída
ostří zubů vydá vzdech.
Topůrko zářez zdobí
za každý jasan který pad.
Však ostří hyzdí zuby z doby
kdy kámen s větví chodil spát.

Postav syna, zasaď dům
počni stromy, stihni start.
Osuš slzu, utři pot
polkni slinu, vylej moč.
Sekera náhle zemdlela
a tupí se jí ostří
motyka vstává z popela
a oči na svět ostří.

Když soumrak shodí na
kraj tmu, pojmy se poperou
nastává hodina
mezi motykou a sekerou.
Nastává hodina
mezi motykou a sekerou.

KŘIŽOVATKA PŘÁNÍ
Přání je matkou, otcem je čin. Přání je matkou, otcem je čin.
Přání je matkou, otcem je čin. Před křižovatkou nezatočím.
Před křižovatkou nezatočím.

V ZÁŘÍ
Vždycky když ti volám telefonem v září
vlaštovky nás ruší neboť na drátech
švitořejí o tom jestli se jim zdaří
doletět až na jih přes africký břeh.

Do sluchátka volám:
,,Vemte nás tam s sebou
vzlétněte a držte v nožkách tenhle drát
zdejší zimy totiž do tváří moc zebou
se sluchátkem v ruce budem vzduchem vlát."